Lékař rostlin / Rostlinolékař

14. 10. 2019

Lékař rostlin / Rostlinolékař aneb Využití biologické ochrany proti škůdcům

Aquaponie a chemie si spolu příliš nerozumí. Jak jsme již zmínili v předchozích článcích, jestliže dojde k postřiku rostlin, naruší se přirozený cyklus aquaponického systému, což vede ke zhoršení zdraví ryb. V případě, že bychom použili antibiotika, dojde sice ke zničení bakterií, ale systém se zhroutí. Co si tedy máme počít, pokud se nám škůdci přemnoží/objeví?

Odpověď je opravdu jednoduchá. Skleníky a celkově všechna uzavřena prostranství jsou vynikající ukázkou, jak se dá využít biologická ochrana.

Mšice

Jedná se o drobný hmyz o velikosti 1–4 mm. Na pohled jsou bezbranné, ale na produkci dovedou napáchat velké škody. Jejich síla spočívá v počtu. Na jaře se z přezimujících vajíček líhnou živorodé neokřídlené samičky, které jsou schopné množit se nepohlavně a naklást další vajíčka. Jejich schopnost rozmnožování je tak vysoká, že dokážou vyprodukovat 3 až 4 generace bezkřídlých mšic.

V následující generaci se rodí neokřídlené i okřídlené formy, které mohou dále kolonizovat nová stanoviště. Ty z mšic, které migrovaly, začnou zakládat početné kolonie. Pohlavní stádium spočívá v kopulaci samců a samic, kdy samice nakladou v zimě vajíčka a na jaře se tento cyklus opět opakuje. Mšice škodí přímo vycucáváním živin z listů rostliny, riziko pro ni ale spočívá i v přenosu virových onemocnění. Intenzivní sací činností dříve nebo později dochází k oslabení odolnosti rostlin a k narušení přísunu živin, asimilátů a fytohormonů. To  vede k deformaci napadených částí rostlin, jejich opožděnému vývoji, ztrátě plodnosti a v neposlední řadě až k úhynu rostliny.

Využití BIOAGENS: Nejčastější technikou biologické ochrany proti mšicím je nasazení takzvaného Bioagentu. Jedná se o živý organismus, který pomáhá regulovat stav škůdců. Aphidius colemani – u nás známá jako parazitická vosička, je výborným predátorem. Aplikace je jednoduchá. Musí být aplikována co nejdříve po odhalení přítomnosti mšic (jako pomocník nám v tomto případě slouží žluté lepivé pásky). Zásilka většinou obsahuje kukly, ze kterých se následně vosičky líhnou. Ty dokážou parazitovat až na 300 mšicích, do nichž nakladou vajíčka. Zajímavostí je, že po nakladení vajíčka mšice zmumifikuje a „změní“ svou barvu na zlatou. Parazitické vosičky jsou na mšicích závislé, proto není možné je využít jako prevenci před výskytem mšic. Podstatné je udržovat v prostoru optimální teplotu, která by se měla pohybovat v rozmezí 15–30 °C.

Možná aplikace je proti Mšici broskvoňové (Myzus persicae) a Mšici bavlníkové (Aphis gossypii).

Dalším pomocníkem nám může být beruška – Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata). Slunéčko je dravec, jehož larva dokáže zkonzumovat za svůj vývojový cyklus až stovky mšic. V dnešní době se však spíš setkáme se Slunéčkem východním (Harmonia axyridis), které se u nás stalo invazivním druhem. Jeho použití ale není tak časté jako dřív.

Zajímavostí může být také použití preparátu na bázi entomopatogenních hub (hmyzohubné) z rodu Entomophthorales. Patogenní houby se v přírodě rozšiřují konidiemi (nepohlavními sporami), které se po smrti mšic formují na povrchu jejich infikovaného těla. Usmrcené mšice zůstávají připevněné k povrchu v kolonii a jsou tak dalším zdrojem infekce. Zralé spory aktivně vystřelují do vzdálenosti až několika milimetrů, což jim výrazně ulehčuje jejich šíření vzduchem. Konidie tak po kontaktu s vhodným hostitelem klíčí a jejich hyfy přerůstají až do těla škůdců, rozrůstají se a brzy vyplňují celé tělo mšice. Koloběh se uzavírá vytvořením dalších konidií na povrchu mrtvého jedince. Tento cyklus trvá přibližně 2 až 6 dní, přitom je závislý na podmínkách prostředí (vyšší vzdušná vlhkost napomáhá sporám klíčit). V současnosti se na trhu žádné preparáty tohoto druhu nevyskytují, můžeme však doufat, že se brzy objeví.

DALŠÍ ČLÁNKY

Všechny články
calendar-fullcrossmenu linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram