Aquaponické pěstování versus konvenční hydroponické pěstování

13. 12. 2019

Mnoho lidí si myslí, že aquaponickou produkcí nejsme schopni vypěstovat dostatek potravin pro celou populaci a že tento inovativní směr patří nanejvýš do soukromých zahrad. Dovolte mi, abych vám ukázal, že toto tvrzení je chybné. Aquaponickým pěstováním jsme schopni zajistit dostatek kvalitní potravy, a dokonce s co nejmenším dopadem na životní prostředí.

Aquaponie je velmi komplexní systém, který se skládá ze tří hlavních složek. Jsou to ryby, rostliny a bakterie. Pokud má vše fungovat tak, jak požadujeme, musíme se postarat o to, aby prosperovaly všechny tři složky systému, a zajistit jim co nejoptimálnější podmínky. Velkým rozdílem mezi hydroponií a aquaponií je to, že v aquaponii musíte mezi složkami najít dokonale harmonický vztah. To není úplně jednoduchá věc, ale když se to povede, plyne z ní mnoho výhod. Vstup materiálu se omezí na minimum (a to především chemikálií, kterých už máme všichni dost) a navíc budeme mít dvojnásobnou produkci.

V tomto článku se zaměříme na rajčata. Zařazením rajčat do stravy napomáháme snižování výskytu kardiovaskulárních chorob či rakovinotvorných buněk. Hlavními složkami, které mají blahodárné účinky na zdraví, jsou karotenoidy, a to zejména lykopen a ß-karoten, které mají antioxidační účinky. Antioxidanty pomáhají v boji s volnými radikály (ty svou převahou vytvářejí oxidační stres) tak, že jim odevzdají jeden elektron, a tím dochází k jejich neutralizaci. Ve stravě jsou hlavním zdrojem lykopenu právě rajčata a výrobky z nich. Experiment, v němž byla pěstována rajčata spolu s tilápiemi, porovnával výsledky aquaponie s konvenčním pěstováním rajčat v hydroponické kultuře.

Výsledkem experimentu bylo zjištění, že aquaponické pěstování je v patách tomu hydroponickému. Za 197 dní kultivace se v hydroponické kultuře vypěstovalo 31,64 kg rajčat na m2, zatímco v aquaponické to bylo 29,38 kg na m2, což není až tak velký rozdíl. Přihlédneme-li k faktu, že aquaponické pěstování je sice o něco náročnější, ale mnohem šetrnější k životnímu prostředí, je tento malý rozdíl zanedbatelný. Navíc v aquaponii získáme díky chovu ryb dvojitou produkci. Rozdílná byla i velikost plodů, přičemž v aquaponii byly plody menší. Kvalitu plodů ani množství lykopenu a ß-karotenu to ale nijak neovlivnilo a jejich hodnoty byly podobné. Lykopen v hydroponii = 0,99 mg.g−1 sušiny, v aquaponii = 0,90 mg.g−1 sušiny a ß-karoten v hydroponii = 0,20 mg.g−1 sušiny, v aquaponii = 0,19 mg.g−1 sušiny. Zatímco v hydroponii použití 1 m3 (1 000 l) vody vedlo k produkci 47,7 kg rajčat, v aquaponii to bylo 46,1 kg rajčat a 1,5 kg tilapie – a tento výsledek vypadá opravdu slibně.

Je nejvyšší čas přehodnotit naše myšlení a zaměřit se na aquaponickou produkci, která má obrovský potenciál do budoucna. S rostoucí populací a neustále se vyskytujícími extrémními výkyvy teplot a degradací kvality našich půd je aquaponie správný směr, kterým je třeba se ubírat.

Zdroj dat z experimentu: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0378377416303985

DALŠÍ ČLÁNKY

Všechny články
calendar-fullcrossmenu linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram